Kokcidióza bažantů

Kokcidióza bažantů patří mezi nejdéle známá onemocnění bažantí zvěře, přesto i v současnosti patří k nejvýznamnějším onemocněním této zvěře a úspěšnost preventivních, resp. terapeutických opatření proti kokcidióze rozhodují o ekonomické úspěšnosti celého odchovu.

Kokcidióza patří mezi parazitární onemocnění, původcem jsou jednobuněční parazité rodu Eimeria, kteří jsou druhově specifičtí.U bažantů parazituje 8 druhů kokcidií, klinický význam však mají především E.phasiani, E.colchici a E.duodenalis,

Obr. 1. Vysporulovaná oocysta E.phasiani

K infekci mladých bažantů dochází alimentární cestou při příjmu potravy, obsahující vysporulované oocysty kokcídií. Sporozoity, uvolněné v trávícím traktu z oocysty, napadají buňky střevní sliznice, dále se v nich rozmnožují, původní buňku zničí a následující vývojová stádia napadají další buňky. Ve finální fázi množení vznikají oocysty, které nemocný bažant vylučuje s trusem.

K infekci jsou bažanti vnímaví již počátkem druhého týdne života, klinické projevy onemocnění kokcidiózou se objevují nejčastěji ve třetím týdnu života bažantů. Mladí bažanti jsou méně pohybliví,přestávají přijímat krmivo, shlukují se do skupin, objevuje se průjem s následnou dehydratací organizmu a úhyn.

Obr.2. Bažantí kuřata jsou méně pohyblivá, postávají v nepřirozené poloze a následně se shlukují

Obr.3. Jedním z prvních příznaků je změněný, průjmový trus.

U bažantů není při kokcidióze průjmový trus krvavý - krvavé průjmy způsobuje u domácích slepic E. tenella, která se u bažantů nevyskytuje.

Při pitvě uhynulých bažantíků se zjišťují změny na střevech, cévy jsou výrazně naplněné krví, typický je suchý, sýrovitý obsah slepých střev. Součástí pitevního nálezu je dehydratace organizmu.

Obr.4. Typickým pitevním nálezem při kokcidióze bažantů jsou kaseózní (sýrovité) výplně slepých střev.

Diagnostika

Diagnostika kokcidiózy bažantů je založena na klinických projevech onemocnění - snížení přijmu krmiva, zhoršená pohyblivost bažantích kuřat, řídký průjmový trus a shlukování kuřat.

Pitevní nález - překrvení střeva, sýrovité odlitky střevního lumenu, především ve slepých střevech.

Laboratorní vyšetření - při flotačním vyšetření trusu jsou nalézány početné oocysty kokcídií v trusu

Prevence

Preventivní opatření proti kokcidióze bažantů spočívají především v dodržování zoohygienických požadavků na odchov mladé bažantí zvěře, t.j. dodržování maximální početnosti naskladňované bažantí zvěře na jednotku plochy ( max. 25 ks jednodenních bažantích kuřat na m), používání kvalitní , suché podestýlky, pravidelné odstraňování mokré podestýlky okolo napájecích zařízení, kvalitativně a kvantitativně odpovídající krmivo. Velmi dobré preventivní účinky proti infekcím střevního traktu včetně kokcidiózy má okyselování napájecí vody ( kyselina octová, kyselina mravenčí a další preparáty - vždy přísně dle návodu výrobce).

Velmi důležité je preventivní parazitologické vyšetřování trusu. První vyšetření trusu je nutné provést mezi 16. až 18. dnem stáří bažantích kuřat, v případě druhých turnusů, odchovávaných ve stejném objektu mezi 14. až 16. dnem. Pokud je toto vyšetření negativní, vyšetřujeme znovu každé následující 3 dny. Pro nasazení antiparazitární léčby je důležitá dynamika nálezu oocyst v trusu. Při nálezu prvních oocyst není nutné zahajovat terapii, teprve při zřetelném nárůstu počtu zjišťených oocyst v trusu v následujících dnech musí následovat okamžité zahájení léčby.

Terapie

K léčbě kokcidiózy bažantů se používají sulfonamidové preparáty (Esb3, Sulfadimidin, Sulfacox T ). Vynikající výsledky v terapii kokcidiózy bažantí zvěře vykazuje Baycox (účinná látka je toltrazuril).

Dávkování a dobu aplikace musí určit veterinární lékař.

POZOR! Sporulace oocyst bažantích kokcidií ve vnějším prostředí trvá v průměru 5 dní. Následně jsou tyto oocysty opět infekční, takže během 5 - 7 dnů může docházet k následnému vzplanutí onemocnění kokcidiózou.